Příběh 5.část
Po narození trojčat se musí Adeline s Erikem hodně snažit. Je těžké dobře vychovat tři děti najednou. A co Astrid? Zůstane u nich? A zůstane s Eliotem?
Mimoňka
Trojčata začala plakat uprostřed noci, rodiče vstali (jeden by to nezvládl) a začali krmit a přebalovat. Když zase usnula a byl (na chvilku) klid Erik se otočil k Adeline a zeptal se "Miláčku, nikdy jsem se moc nepídil po tvém původu, ale vzhledem k tomu že za námi spinkají tři šedomodrá miminka, musím se zeptat... co jsi vlastně zač?" na tváři měl milý úsměv, nebyl naštvaný, jen čistě a upřímně zvědavý. "No víš, tatínka jednou unesli mimozemšťani, opylovali ho a on mně pak odnosil a porodil... jsem na půl mimoňka." vysvětlovala Adeline a zčervenala. " On tě porodil?? Jak??? Ne počkej...nechci to radši vědět..." užasl Erik " Ale ty nejsi...no... modrá." pokračoval. "Nejsem a oni taky nebudou až povyrostou, jejich kůže se adaptuje na svět ve kterém vyrůstají. Brzo z nich budou normální miminka neboj se.." pousmála se trochu nesměle. Erikovi se viditelně trochu ulevilo..
Narozeniny
Konala se narozeninová oslava trojčat, všichni přinesli spoustu dárků a hraček. "Enzo! Proboha ty jsi vyrostl!" vyjekla Adeline když na ní její bráška bafnul v zahradě. " Taky už je to nějaká doba co jsme se neviděli sestřičko." objal ji. Vyrostl z něj krásný mladý muž, který dělá čest jménu Stark. Astrid byla šťastná že zase vidí rodiče, je poznal že je celá po Orionovi. Jediný Andy neměl z celé události vůbec radost, asi těžce nese že už mu děti vyrostly.
A teď je čas sfouknout svíčky..
Děti
A takhle vypadají trojčata po narozeninách :) Zleva Zoe, Kevin a Naomi.
Adeline
Adeline prošla menší úpravou vzhledu (chtělo to změnu) a nechala si narůst dlouhé vlasy. Mamina :)
Rodinné focení
Astrid se rozhodla udělat Adeline a Erikovi rodinnou fotografii s dětma. Povedlo se jí to vážně skvěle, fotka vypadá výborně a Adeline se těší až jí vyvěsí v obýváku.
Žádost
Adeline s Erikem vychovávali děti a vztah Astrid s Eliotem tou dobou vážně sílil. Možná to bylo právě tím, že Astrid viděla jak bezproblémové to pár se kterým žila má a Eliotovi naprosto věřila. "Musím ti něco říct.." řekl jednou Eliot po obědě. " Chceš se rozejít?" zděsila se Astrid. " Nene, právě naopak, jsi skvělá ženská Astrid Blacková, nikdy jsem se nechtěl ženit, ale myslím že s tebou bych do toho šel. Chtěla by sis mně vzít ty?" poklekl před ní. "Jemináčku!" vyjekla Astrid " Vážně si mně chceš vzít? No, asi ano když tu klečíš... tak dobrá. Ano." odpověděla i když trochu nejistě. " Tak to je paráda krásko, budeš jen moje." políbil ji Eliot.
Žárlivka
Eliot nabídl Astrid ať se k němu nastěhuje, ale ona ještě nechtěla, tak alespoň dostala klíče od bytu aby za ním mohla chodit. Jednou se takhle rozhodla ho navštívit a viděla ho před bytovkou mluvit s dost atraktivní ženou. Když žena zahlédla, že k nim Astrid míří, otočila se a odešla. " Je, ahoj krásko." usmál se Eliot na Astrid a chtěl jí políbit, ona se ale polibku vyhnula "děje se něco?" tvářil se zmateně. " Kdo to byl?" Podupávala naštvaně Astrid. "Kolegyně z práce, organizuje výstavu mých obrazů v galerii." vysvětloval Eliot. "Tak fajn....jdem na večeři? Mám hrozný hlad." nechala to Astrid být..
Šok
Čas běžel a Astrid trávila u Eliota každou volnou chvíli, byla s ním vážně šťastná, až ji to samotnou překvapovalo. "Rád se dívám jak vaříš, je na tebe fakt moc pěkný pohled krásko." lichotil ji Eliot od stolu, po chvíli se zvedl, přišel až k ní, popadl ji a začal líbat. "Takhle to ale nedovařím.." smála se Astrid a odstrčila ho " budu muset jít, slíbila jsem Dele že pohlídám děti, jdou s Erikem do divadla.". "Vážně musíš? To je škoda, doufal jsem že zůstaneš přes noc..." zesmutněl Eliot a povzdechl si. "Přijdu zítra, sněz to dokud je to teplý." políbila ho Astrid na tvář a vyrazila domů. Na půl cesty domů se zarazila " Do háje! Nemám telefon..." zavrčela a vydala se zpět. Když vystoupila z výtahu v Eliotově bytě, málem se jí zastavilo srdce...
Zklamání
Astrid nevěřila vlastním očím, Eliot si užíval společnosti ne jedné, ale hned dvou polonahých, krásných dívek, které se před ním pěkně nakrucovaly. "Ty jsi pozval dneska i třetí holku?" řekla blondýnka když zahlédla Astrid. "Co to meleš?" podivil se Eliot a otočil se "Ale ne! Krásko co tu děláš, neměla bys tu být!" vyjekl Eliot, zaskočen přítomností své snoubenky. " Tak se teda omlouvám, že ti kazím večer ty pitomče!" odpověděla Astrid, mrskla po něm snubákem a rychle odešla. Vydala se domů, oči plné slz a srdce na milion kousíčků..
Rodina
Astrid se dopotácela domů, Adeline s manželem už nervózně přešlapovali v obýváku " No kde jsi? Čekáme už.." zarazila se, když viděla výraz Astrid "Bože zlato, co se stalo?" snažila se jí uklidnit " Zůstaneme doma kašlu na nějaké divadlo.". "Ne jen běžte, to bude dobrý.." otřela si nos Astrid a popotáhla. " Maminko běžte s tatínkem do toho divadla, my se o tetu postaráme." zatahala Delu za ruku Zoe. "Máme tě rádi tetičko, nesmíš být smutná." objala Astrid Naomi. "Já vás taky berušky... já vás taky.." hned jí bylo o něco lépe..
Dětská hlídka
Když pár v noci dorazil domů byl v domě podezřelý klid. "Nečekala jsem že půjdou spát, to mně opravdu překvapili." byla Adeline v šoku, pak ale šla dál do obýváku a našla skvot svých dětí kolem Astrid na gauči. " Áha tak přece tu jsou." Všichni spali, Erik odnosil děti do jejich postýlek a Adeline přikryla Astrid dekou, pak šli taky spát, ráno snad bude vše lepší..
Joe
"Takhle to dál nejde, vůbec s námi nemluví, zavolej Joa." řekl Erik jedno ráno Adeline "Vidělas jí dneska? Červený nos, opuchlé oči... chodí jako tělo bez duše..". "Asi máš pravdu, i když nevím jestli zrovna chlapa teď bude chtít vidět.." konstatovala Dela "...ale za pokus nic nedáme, zavolám mu hned." vytáhla telefon. Joe dorazil asi o půl hodiny později, Erik ho poslal za Adeline na zahradu, ta mu řekla co se stalo. " Cože jí udělal? Já mu rozbiju hubu, to je takovej vůl.." začal pěnit Joe. "To počká, teď běž za ní, rybaří na náplavce, pořád jen rybaří....a navíc v pyžamu." zakroutila očima Adeline. Joe jí hned našel a zamířil k ní...
Slova útěchy
"Další chlap, skvělý.." mračila se Astrid když uviděla joa přicházet. "Ale jdi snad mně s ním nechceš házet do jednoho pytle?" podíval se na ni překvapeně Joe. "Promiň..." zesmutněla "...já mám takový vztek... nemůžeš za to." omlouvala se. "To bude dobrý zvládneš to, jsi silná." utěšoval ji Joe. "Asi jo.. děkuju že jsi přišel." objala ho Astrid.
Host
Později toho dne, se u dveří objevil nezvaný host. Astrid se oblékala aby šla s klukama ven, Joe rychle vyběhl. "Co si o sobě sakra myslíš? Vypadni odtud a nech jí bejt!" Enzo to celé zaslechl a šel Joeovi pomoct Eliota odehnat "Neublížil jsi jí už snad dost?!" vrčel na něj. "Kluci prosím, nechte mně s ní promluvit, chci jí to vysvětlit. Zvoral jsem to." snažil se Eliot dostat šanci. "Co na tom chceš vysvětlovat? Táhni k čertu.." zakončil to Enzo, který si pak všiml že Astrid je sleduje za dveřmi...
Příšera!
Eliot nebyl jediná nechtěná návštěva ten den. Trojčata večer navštívila příšera! Strašidelné zvuky a kouř vycházející z pod postele je opravdu vyděsil. Naomi s Kevinem běželi pro mámu "Mamííííííí!!" ječeli. Kevin jí hned skočil po noze a pevně se uchytil. "Ahoj klíště.." pobaveně na něj zírala Adeline "..co tu tak ječíte?". " Mamčo! pod postelí je něco hrozného, musíš to postříkat vodou!" prosila Naomi. " Dobře, dobře, tak se uklidněte, postříkáme tu nestvůru, ale jestli tam začne plesnivět koberec tak si mně nepřejte..".
Žrout
Astrid poslední dobou pořád jedla, ale to tak bývá, holky se po rozchodech cpou. Po celém domě se rozléhalo hlasité chroupaní, vypadala jako křeček co si dělá zásoby na zimu. Děti si z ní dělali už legraci, byla pořád nakvartýrovaná v lednici. Občas se jí udělalo zle, ale připisovala to stresu. Jednou se takhle zase cpala v jídelně a Erik už to nevydržel " Astrid, nenapadlo tě že jsi třeba v tom?". " Chroup, chroup... Blbost... chroup..." ignorovala ho a zvesela se cpala dál..
Vnouče
Jelikož bylo Astrid pořád zle, zašla k mámě do ordinace. Aurora jí vyšetřila a došla k závěru "Je to jasné miláčku, jsi těhotná!" smála se na ni nadšeně, nevěděla totiž, co se stalo. "Jo...super..." odpověděla duchem nepřítomná Astrid s pohledem upřeným na protější zeď. Z transu ji vytrhla Aurora která se na ni vrhla "Budu babička! Konečně vnouče, to je úžasné, Eliot je prima kluk, mám ho ráda." objala ji. "No, tak aspoň jedna z nás..." pomyslela si Astrid ironicky. Cestou domu hodně přemýšlela a nakonec se rozhodla, že to Eliotovi řekne. "Musíme si promluvit..." napsala mu...
Pravda?
Astrid čekala na Eliota před domem, měla dobrou náladu, už se na miminko těšila, ať to dopadne jakkoliv. Když Eliot přišel hned na něj vyjela "Než cokoliv řekneš, jsi obrovskej idiot Eliote Greene!!". Eliot svěsil hlavu "Vím co si o mě teď musíš myslet, ale já ti to chtěl vysvětlit, kdyby mně ti dva jen k tobě pustili..." povzdechl si " nebylo to tak jak to vypadalo. Chtěl jsem zkusit malovat akty, sehnal jsem ty dvě modelky protože jsem věděl, že ten večer musíš hlídat děcka. Byl jsem z toho strašně nervózní, klepaly se mi ruce a když jsem si připravoval barvy, celé jsem to na sebe vylil... hned jsem si sundal oblečení abych to nenakapal po bytě a ty dvě si ze mě dělaly pěknou legraci....no a do toho jsi přišla ty.. já vůbec nevím co ti mám říct abys tomu věřila, zní to jako výmysl..." vysvětloval Eliot. Astrid na něj valila oči, nevěděla jestli mu má věřit, pokud to byla pravda, byla ta zatracená smůla jak to vyšlo, ale má mu věřit? "No, tak tohle musím vstřebat...a abys věděl, jsem těhotná.." vyklopila na něj aby měl taky námět k přemýšlení. Eliot neřekl nic, ale tvářil se jako dítě před vánočním stromečkem...
Čas Vánoční
Krásné vánoce všem!
Těžké rozhodnutí
Astrid to teď měla těžké, vysvětlení které jí podal Eliot, jí zamotalo hlavu. Nevěděla co má dělat. Na jednu stranu mu chtěla věřit, ale na druhou se bála, že to je lež a podvede ji znovu. Do toho se kolem ní motal Joe, který jí nabízel bezpečí a jistotu pro ni a dítě.
Poník
"Našla jsem u Tebe ve skříni SVÉHO plyšového jednorožce! Nechceš mi říct jak se tam dostal??" vyslýchala svoji sestru Zoe. "Říkal, že jsi nudná a nechce už dál být tvůj plyšák, tak jsem mu chtěla pomoct.." vysvětlovala Naomi. "Normálně jsi mi ho ukradla!!" křičela Zoe na celý dům a to přivedlo Erika. " Co se zase děje vy dvě?" zeptal se otráveně, byla to ten den už třetí hádka o hračky, které dostaly holky k Vánocům. " Ukradla mi jednorožce! Tatí řekni jí něco!" vyskočila na nohy Zoe o postrčila tátu k sestře. "Ty jedna lasičko...to nemáš dost vlastních hraček? Koukej sestře vrátit jejího poníka!". "Jednorožce!!" opravila ho Zoe. Erik si povzdechl...
Miminka
Astrid bříško pěkně rostlo a holčičky jím byly naprosto zaujaté. "Hýbe se, cítím jak se tam hýbe!" kulila očka Naomi když sahala tetě na bříško. "Prcek už o sobě dává vědět..." pohladila si Astrid láskyplně bříško. "Teto a jak se ti tam to miminko dostalo?" zeptala se Zoe. "Eeh... víte co? Běžte se zeptat maminky, určitě vám to mooooc ráda vysvětlí.." zazubila se na ně Astrid. "Mamííííí!" běžely holky dovnitř " jak se dělají miminka??". "Ach bože..." slyšela Astrid z kuchyně Adeline a pobaveně se zasmála....
Nabídka
Astrid se rozhodla dát Eliotovi ještě šanci, ale odmítala se vrátit do jeho bytu, bála se že se jí tam vrátí nepříjemné vzpomínky a to ve svém stavu nechtěla riskovat. Eliot se to snažil nějak vyřešit a jednoho dne přišel s nabídkou. "Známý mi nabídl koupi střešního bytu za neuvěřitelně nízkou cenu, majiteli došli peníze, je to tam úplně nové, ale nezařízené. Kdyby do toho šel i Erik s Adeline, měli by jsme na to.". " Střešní byt?? Bože to byl vždycky náš sen, když jsme s holkama přišly do města!" vískala Astrid, ale nebyla si jistá zda odtud ti dva budou chtít odejít, když se tu už tak zabydleli. Odpoledne si s nimi sedli a o nabídce jim řekli. "No já nevím..." byl Erik nejistý. " Alespoň se na to podíváme zlato, mám to tu moc ráda , ale střešní byt zní lákavě." mrkla na něj Adeline. "Jak chceš krásko.." usmál se na ni a chytil ji pod stolem za ruku..
Střešní byt
Eliot vše domluvil a o hodinu později si už prohlíželi střešní byt. "To je výhled!" žasla Astrid s Adeline. Erik zamířil ven "Delo pojď sem!" křičel za chvilku. Adeline spadla brada "Je tu i bazén, děti by byly nadšený a zahrada je větší než ta naše!!" byla jak v Jiříkově vidění. "Tady je další bazén.." žasla Astrid když vystoupala po schodech ze zahrady. "Je to perfektní..." zašeptala Adeline, stále úplně omámená. Erik byl na luxus z dřívějška zvyklý, nebylo to nic co by ho nějak překvapilo, ale když viděl výraz Adeline, rozhodl se "Berem to.".
Další stěhování
Do měsíce se rodinka stěhovala. Astrid už měla před porodem, Eliot byl moc rád že mu dala šanci a snažil se jak to jen šlo, aby jí vše vynahradil. Adeline si samozřejmě vzala svoje kytičky s sebou. Erik na ní viděl jak je šťastná a to pro něj znamenalo úplně všechno. Jak předpovídali, děti se nemohly bazénu nabažit, byly tam několik hodin v kuse!
Miminko chce na svět
"Uff....uff...Eliotééé...ufff....rodímeee!!" křičela Astrid tak nahlas, že jí slyšel snad celý dům. Vyrazili společně do porodnice kde už na ně čekala nedočkavá budoucí babička Aurora. "Tak jdeme na to miláčku." smála se na svojí dceru, které teda zrovna do smíchu nebylo. "Půjdeš tam se mnou?" otočila se v chodbě na Eliota celá rozklepaná. "Samozřejmě krásko, ničeho se neboj." políbil jí na čelo. Trojice vyrazila na porodní sál..
Ariel
Porod byl dost dlouhý a Eliot už po pár minutách na sále omdlel, ale nakonec přivedla Aurora na svět svoji první vnučku Ariel. Je to krásná, zdravá holčička.
Šťastný nový rok!
Moje rodinka Vám přeje z nového bytu šťastný nový rok!
Volno
Astrid měla pár dní mateřské dovolené a tak snažila se dostat do formy plaváním, po porodu to chtělo trošku zapracovat. Malá pořád ukazavala na ptáčky, když se s ní Astrid procházela a tak se rozhodla, že jim postaví krmítko, aby je měla Ariel kde pozorovat. Ptáčci z okolních budov byli z toho plánu doslova nadšeni, jakmile ho Astrid naplnila, začali ho svižně vyprazdňovat. Trávila s malou Ariel co nejvíce času, už se pomalu blížili její narozeniny.
Ariel
Ariel po nějaké době vyrostla v krásnou mladou dívku, je to pěkná rošťanda, pořád někde lítá. Je víc po mámě než po tátovi. Ráda hraje na housle a skládá si vlastní melodie.
Dětičky
V novém bytě si děti vážně užívají. Tolik prostoru, hraček a věcí ještě nikdy neměli, ve starém domě na ně nebylo místo. Zoe se zamilovala do domečku pro panenky, navíc strašně ráda pozoruje noční město kolem, to je lepší než pohádka na dobrou noc. Naomi se rozhodla cvičit na klávesy, není to zatím nic moc, ale nikdo učený z nebe nespadl. Stejně je na tom Ariel s houslemi, vržou tak, že to sama tak tak vydrží. Kevin se rozhodl stát se profesionálním trenérem příšerek a tak trénuje každou volnou chvilku.
Melody a Enzo
Zatímco se holky a jejich rodiny zabydlovaly ve střešním bytě, Melody s Johnym si taky koupily větší dům. Melody maličko nakynula, ale má k tomu dobrý důvod, musí teď jíst za dva. Johny si založil kapelu a opravdu se jim teď daří, jsou oba moc šťastní a těší se na mimčo. Enzo se mezitím seznámil s novou spolužačkou Ivette. Moc se mu líbí, je zajímavá a jiná než holky z Windenburgu, ale trochu se bojí odmítnutí tak jsou zatím jen přátelé...
Koupel
Astrid přišla z práce dost pozdě, měla toho moc. Našla Eliota v koupelně jak se koupe. Posadila se utahaně na okraj vany "Ahoj lásko, jaký jsi měl den?" naklonila se k němu aby ho políbila na přivítanou. "Chybělas mi, pojď ke mně..." stáhl jí Eliot k sobě do vany. "Tak tohle si odneseš.." chechtala se, byla tak vyčerpaná, že jí to ani moc nevadilo, navíc voda byla příjemně teplá a dělalo jí to dobře. Strávili tam spolu snad hodinu, vůbec se jim nechtělo ven, byli tam spolu a nic víc nepotřebovali...
Neštěstí
Stalo se to z ničeho nic. Enzo přišel jednoho večera domů z brigády a před domem blikala červeno - modrá světla. Hrdlo se mu stáhlo a srdce se mu rozbušilo. Přišel k němu jeden zdravotník v ochraném obleku. "Pane musíte se mnou.." odvedl ho do sanitky a odvezli ho do nemocnice. Tam mu bylo vysvětleno, že Aurora se v nemocnici nakazila smrtelným virem a nevědomky ho odnesla domů. Bylo to rychlé, během pár hodin všichni zemřeli. Aurora, Andy, Daisy i Orion, byli navždy pryč. S nimi i pár lidí z nemocnice. Enzo, Adeline ani Astrid tomu nemohli uvěřit. Nebo spíš nechtěli..
Ivette
Enzo po smrti svých rodičů a příbuzných nevěděl co dělat. Cítil se tak sám. Adeline mu samozřejmě nabídla aby bydlel u nich, ale on odmítl. Nechtěl opustit svůj domov. Ivette věděla co se stalo, ostatně jako všichni ve Windenburgu. Snažila se tu pro Enza být, ale brzy jejich přátelství přerostlo v něco víc. Trávili spolu všechen volný čas, poflakovali se po plážích a byli šťastní že mají jeden druhého..
Smutek
Se smrtí rodičů, se každá z holek vyrovnávala po svém. Melody prý odjela s Johnym na nějaký čas do zahraničí. Adeline si teď daleko víc vážila toho co má. Trávila spoustu času s Erikem a dětma, a byla vděčná že jsou všichni spolu a zdraví. Narozdíl od ní se Astrid uzavřela do sebe. Eliot se jí snažil pomoct, ale neměl šanci, vůbec jeho pomoc nepřijímala. Pořád hledala na internetu nějaké spirituální obřady pro navázání kontaktu s mrtvými a s nikým nemluvila...
Seance
Astrid se rozhodla, že zkusí udělat menší seanci. Adeline s rodinou dnes odjela za Enzem aby nebyl pořád doma sám. Eliot byl na návštěvě u svých rodičů a ona zůstala doma sama. Rozestavěla kolem sebe svíčky, zhasla všechna světla a soustředila se. "Vyvolám tě duchu Aurory, prosím přijď ke mně..." opakovala snad půl hodiny, ale máma se neukázala. Najednou do ní jakoby něco strčilo, bylo to silné, vyvevdlo ji to z rovnováhy a ona se svalila na stranu. "Ach bože moje hlava, co to je...?", ptala se sama sebe vyděšená Astrid a chytila se za hlavu která jí třeštila...
Duch
Byla opravdu vyděšená, cítila takové podivné mrazení, jakoby byl v domě někdo další "Halóóó?...Je...je tu někdo?" zkoušela volat ze dveří, ale nikdo se neozýval. Jen měla pořád ten nepříjemný pocit. Vyšla z pokoje, v obýváku byla tma a ticho. Nepříjemné ticho. Když prošla kolem zrcadel v chodbě, zarazila se, něco zahlédla. Udělala krok zpět, podívala se do zrcadla a spatřila ho. Přímo za ní stál rudě žhonoucí duch v obleku děsivého klauna. Otočila se, ale nebyl tam, byla strachy bez sebe..
Klaun
Astrid se snažila rozsvítit, ale nešlo to, nejspíš vypadla elektřina nebo co. V tom zahlédla z jednoho pokoje vylétat toho příšerného klauna! Hlava a ruce mu visely, jakoby to bylo jen tělo bez duše, až na to že to byl duch bez těla. Astrid se naježily chlupy na krku, vběhla do ložnice a zamkla za sebou dveře. "Zkusím usnout, tohle se mi určitě jen zdá...určitě...!" uklidňovala se a vlazla do postele. Nedokázala se však zbavit pocitu, že ji něco nebo někdo pozoruje...
Eliot je doma!
Kolem třetí ráno se vrátil domů Eliot. Nechtěl u rodičů přespávat a tak se vydal v noci zpět. Astrid zaslechla cinknutí výtahu a najednou se i rozsvítila světla v bytě "E-Eliote...? Jsi to..jsi to ty??" houkla z ložnice. "Ahoj lásko...očekáváš snad někoho jiného?" rýpl si, ale když viděl její vyděšený výraz, srandičky ho přešly. " Proboha co se stalo? Vždyť se celá třeseš, lásko co je?!" naléhal na ní. Sedli si na gauč a ona mu všechno vysvětlila "Celé jsem to zkazila, přivolala jsem nějaké monstrum.." plakala. Věděla že Eliot těmhle věcem věří, měl indiánské předky a jeho rodina ho k těmhle duchovním záležitostem vedla od malička. Byl dost naštvaný. "Zahrávala sis se silami kterým vůbec nerozumíš! ...zítra to budeme muset vyřešit, zavolám sestře...". řekl na konec a šli spát. S rozsvíceným světlem samozřejmě..
Violeta
"Astrid tohle je moje sestra Violeta, pomůže nám s tím duchem. Violeto, tohle je Astrid." představil dívky Eliot. " Moc mně těší, tý jo! Máte super bejvák!" rozhlížela se fascinovaně Violeta. Byla mladší než Eliot, na jejím chování to bylo znát, ale zdálo se, že ví co dělá. "Dobře, tady je dost místa, tak se připravíme na seanci." zavelela. Astrid už se zase třásla. Představa, že to bude podstupovat znova, jí děsila. Jakmile zhasli a přikročili ke kruhu svíček na zemi, pocítili přítomnost něčeho děsivého, duch tu byl s nimi..
Energie
Sedli si na zem mezi svíčky. Astrid dostala od Violety úkol - soustředit se na výjev klauna, který viděla a představit si ho v mysli jak nejlépe to šlo. Sama Violeta celou dobu mumlala něco v jazyce, kterému Astrid nerozuměla, ani jí nepřipomínala žádný známý jazyk. Po čase začly svíčky kolem nich zhasínat. Jedna po druhé, až zbyla podlední. Ta uprostřed. Vzduch nad ní se zachvěl, prostor kolem byl nabitý negativní energií a brzy se nad svíčkou zhomtil on sám. Klaun...
Zahnání ducha
Netrvalo to dlouho a červená záře klauna se vtáhla do svíčky pod ním, její plamen zfialověl a klaun zmodral. Po chvíli se začal rozplývat, až úplně zmizel a svíčka sama zhasla. Astrid omdlela. Violeta vysvětlila Eliotovi, že je to normální, klaun čerpal její energii protože ho vyvolala a jeho odchod si vyžádal energie spoustu. Když se probrala k vědomí odvedl jí Eliot k posteli. "Odpočiň si lásko, potřebuješ to.." řekl, políbil ji na tvář a uložil do postele. Violeta si mezitím šla užít východ slunce z bazénu. Snad už se klaun nevrátí..
Návrat cvrčka
Astrid prospala celý další den, tak moc jí zmohlo vymítání klauna. vzbudila se až v neděli ráno. Violeta už tam nebyla, prý odjela domů. S Eliotem si šli sednou ven na čerstvý vzduch (tak čerstvý jak jen ve městě může být). "Jak ti je? Už vypadáš dobře, dokonce máš i barvu v obličeji.." vtipkoval Eliot, ale opravdu se o ni bál, hlídal ji když spala. " Je mi výborně! takhle dobře mi nebylo už opravdu dlouho, cítím se tak nabitá energií jako snad nikdy!" zářila Astrid, oproti předchozím dnům byla jak vyměněná. "Hola! Jsme zpátky!" ozvala se z obýváku Adeline. Za chvilku tam stáli všichni. "Mamííííí!" vrhla se na Astrid Ariel. "Cvrčku! Konečně jste tady... Užili jste si to u strejdy?" objala ji Astrid. "Řádili jak čerti! Nemohli jsme je vůbec uklidnit..." odpověděla jí hned Adeline "Co jste tu vy dva vyváděli? Na koberci je vosk!". "Eeeh, nevím o čem to mluvíš.." zatloukala Astrid, Eliot jen kroutil hlavou a smál se...
Naoki Okada
Děti byly ve škole a dospělí v práci, doma zůstal jen Eliot, který potřeboval vymyslet téma do časopisu o umění pro který dělal a nový majordomus jménem Naoki Okada, kterého najal Erik aby pomáhal s úklidem. Zdálo se že Naoki se opravdu snažil aby si Eliot všiml práce kterou dělá a proto uklízel hned vedle něj. Postříkal dezinfekcí celý stůl, časopisy, papírovou krabici která bude cítit ještě opravdu dlouho, nechtěně ohodil obrazovku a vlastně i Eliota. Ten mlčky trpěl. Naoki byl se svou prací spokojen a byl trošku zklamaný, že nebyl pochválen..
Šprt sportovcem
"Dostala jsi jedničku? Ty jsi ale šikulka Zoinko." chválil Erik Zoe. Kevin vedle přemýšlel, čím by na tátu taky udělal dojem. Byl to trošku šprt, takže za to že nosil dobré známky už moc chválen nebyl, bylo to docela normální. "Tatí? Zahrajem si basket?" napadlo ho najednou, věděl že táta je basketem posedlý. Erik samozřejmě souhlasil. Kevin si stoupl pod koš, bylo to zatraceně vysoko. "Takže, musím vyvinout sílu...parabola..úhel.." brblal si pro sebe. Po chvíli vystřelil na koš....a trefil!! "Kevine, to bylo perfektní!" jásal Erik "Můj syn je génius a navíc sportovec!" řval z balkonu na město. Kevin div pýchou nepraskl...
Narozky
A je tu čas narozenin. Trojčátka vyrůstají z dětských botiček. Naomi byla trochu vzteklá, protože Zoe dostala jeden dárek větší než ona. Erik se snažil zpívat Happy b-day, ale nesklidilo to úspěch. Konfety lítaly vzduchem! Přišlo spoustu lidí. Kamarádi ze školy, Melody a dorazil dokonce i Joe se svojí novou přítelkyní. Teď už jen sfouknout svíčky a přivítat teen věk!
Teenageři
A tady jsou naše teen trojčata, Zoe, Kevin a Naomi v celé své puberťácké kráse!
Študenti
Studentský život středoškoláka není jednoduchý. Vlastně je, musíte se učit, učit, učit a učit. Kevin má před sestrami docela náskok, už jako malý byl napřed. Učí se společně, nebo každým sám. Každopádně se stále učí! Rodiče jsou pyšní na své vzdělávající se děti. Alespoň zatím...
Střípky ze života ostatních
Čas běží a ani simík ho nezastaví. Ostatní se také v životě posouvají dál. Melody už porodila Johnymu krásného syna jménem Rendy a jsou ve Vrbové Zátoce opravdu šťastní. Joe si našel bezva přítelkyni, jmenuje se Rachel a bydlí spolu v San Myshunu, v bývalém domku holek. Enzo si vzal tajně Ivette, nechtěli z toho dělat bůhvíco. Adeline trošku vyšilovala, když jí to oznámil. Teď se snaží o miminko aby bylo v domě Starků zase veselo jako dřív. No a samotná Adeline, Erik, Eliot a Astrid se posunuli do věku dospělých. Ne že by to na nich bylo poznat..
Narozky Ariel
Půl roku uteklo jako voda a došlo i na Ariel. Dostala k narozkám krásnou kytaru a pořádné housle, žádné dětské vrzalky. Byla štěstím bez sebe. Opět se oslava konala na terase, bylo krásné počasí. Všichni si to moc užívali, Ariel samo sebou nejvíc. Všechno nejlepší cvrčku!
Ariel teen
Ariel po rodičích zdědila neznámý gen - zářící oči. Má ráda moře a vše s ním spojené. Ráda rybaří a na noze má vytetovaného mořského koníka. Oblíbená barva je tyrkysová. Ona a Zoe nosí rovnátka.
